Královské karty - booklet

Tento booklet neaspiruje na přehled českých dějin, vždyť v něm chybí nejen Janové Hus a Komenský, ale také Karel Havlíček Borovský, Miroslav Tyrš a Jára Cimrman. A ovšem také Josef Václav Radecký, i když ten byl pouze polním maršálkem, abychom citovali klasika. Nedočtete se v něm nic o Dvořákovi ani Smetanovi, Němcové, Palackém či Purkyňovi. Marně byste hledali zmínku o nobelistech Heyrovském a Seifertovi, ba ani o Wichterlem, natož o triu Ježek, Voskovec a Werich. A kupodivu i Vlasta Burian v něm vyšel naprázdno, ačkoliv prý byl také králem, byť jen králem komiků.

Ale jsou v něm jiní králové, králové čeští, tvořící pomyslné pojítko všech výše zmíněných velikánů, protože všichni, Janem Husem počínaje a Vlastou Burianem konče, byli shodně poddanými Jeho veličenstva českého krále. Ne, naše země se rozhodně nezrodila až v roce 1918, a už vůbec ne v lednu 1993. Jako důkaz předkládáme padesát dva českých knížat, králů a královen.

Ne každý ví, že, až na historicky snadno pochopitelnou výjimku Jiřího z Poděbrad a dvou vzdorokrálů, byli všichni naši králové příbuzní, takže z generace na generaci tvoří pevnou časovou osu českých dějin. Ne vždy se dědil trůn z otce na syna, někdy nastoupil bratr po bratru, jindy synovec po strýci, ale až do posledních dnů monarchie patřil pražský Hrad potomkům nám prvního známého vládnoucího páru - přemyslovského knížete Bořivoje a jeho manželky Ludmily.

Příběhy českých panovníků nejsou jen dávno mrtvými příběhy, vyprávějí nám o naší vlastní minulosti, staly se niternou součástí národního povědomí. V nich by měla být ukotvena naše současnost, měly by zrcadlit i naši budoucnost.

Tyto karty byly vydány s pomocí přátel, známých i anonymních dárců, z nichž ne každý nutně souhlasí s programovými hodnotami českého monarchismu. Pro mnohé šlo jistě jen o spontánní krok, reakci na výzvu přátel, některé motivoval zájem o historii, jiné lákala možnost získat neobvyklý balíček hracích karet. Přesto doufám, že nikoho neurazí naše přání: "Ať požehná Bůh české zemi mírem a dá jí dobrého krále. Na hrad patří král!"

Díky originálnímu řešení karty využijete ke klasickým českým hrám (mariáš, prší) i ke hrám s vyšším počtem karet (jass, bridge, poker). Balíček obsahuje i dva královské šašky, takže si budete moct zahrát i žolíky a kanastu.

Kromě toho jsme pro vás připravili pětici zbrusu nových her souhrnně nabízených jako Královské pyramideto.

Neskromně věříme, že zájemci o českou historii a milovníci monarchie na kartách díky krátkým glosám naleznou také špetku ponaučení.

Objednávka karet

Pět her Královského pyramideta

• Čas králů
• Královská cesta
• Královský dvůr
• Královští klenotníci
• Sněmovní volby

Pětici her Královského pyramideta můžete zakoupit zde.

• Karetní hra Královské domino

O kartách

Panovníci - knížata, králové a královny české 

• Červené karty (Srdce) - knížata  
• Modré karty (Čechy) - první králové 
• Zelené karty (Růže) - králové dvojího lidu (katolíků a protestantů) 
• Černo-žluté karty (Štíty) - králové nového věku 

Knížata

• Přemysl Oráč: Mýtický vládce, Libušin manžel a zakladatel přemyslovské dynastie. 

Na znamení svého původu čeští vládcové při nastolování a korunovacích obouvali Přemyslovy údajné lýčené střevíce a brali na rameno jeho mošnu. Tyto relikvie byly již od konce 11. století uchovávány v knížecí komoře na Vyšehradě a používaly se při korunovacích českých panovníků až po Václava IV. Byly patrně zničeny při dobytí Vyšehradu husity roku 1420, ale podle jiných zpráv je měl ve své sbírce kuriozit ještě Rudolf II.

• Bořivoj I. 872-890: První historicky doložený český panovník

Manžel sv. Ludmily, otec Spytihněva I. a Vratislava. Přijal křest. Postavil kostel sv. Klimenta v Levém Hradci, který opevnil.

• Spytihněv I., 894-915: Opevnil Pražský hrad, kam přesunul svou vládu

Vymanil Čechy ze závislosti na Velkomoravské říši. Položil základy Pražského hradu. Vybudoval skupinu hradišť, která stála na hranicích knížecího rodového patrimonia - Tetín, Libušín, Budeč, Mělník, Starou Boleslav a Lštění. Z Pražského hradu a dalších hradišť ve středních Čechách začali Přemyslovci spravovat okolní území.

• Oldřich, 1012-1034: Kníže kruté doby

Mladší bratr Boleslava III. a Jaromíra. Vyvedl zemi z krize a natrvalo k ní připojil Moravu, kterou svěřil svému synovi, Břetislavovi, jehož měl s vesničankou Boženou. Založení Sázavského kláštera. 

• Břetislav I., 1035-55: Český Achilles dostal nešťastný nápad - stařešinský řád

Unesl z kláštera dceru bavorského velmože Jitku ze Schweinfurtu, se kterou se oženil. Silný a sebevědomý panovník, jenž rozšiřoval svou moc do Polska. Válčil proti císaři Jindřichovi III. a později společně s ním proti Uhrům. Otázku nástupnictví vyřešil prosazením seniorátu (stařešinského řádu), čímž zemi opět uvrhl ve zmatky.

• Vratislav II./I., 1061-1092: První český král (1085)

První český král (1085). Z jeho tří manželek známe dvě, Adlétu Uherskou a Svatavu Polskou. Podporoval císaře proti papeži v boji o investituru. Založil olomoucké biskupství a vyšehradskou kapitulu. Spory s bratrem, pražským biskupem Jaromírem. Po smrti opět období zmatků a sporů.

• Sv. Ludmila, nar. 860: Babička sv. Václava

Manželka Bořivoje I., babička svatého Václava. Podle jedné legendy pocházela z Mělníka, podle druhé ze Srbska. S manželem přijala v roce 882 křest na Moravě. Po smrti syna Vratislava spor se snachou Drahomírou. Zavražděna na Tetíně. Bývá zobrazována v knížecím šatě s šálem či závojem, kterým byla uškrcena.

• Vladislav I., 1109-1125: Jeden ze čtyř synů krále Vratislava, kteří usedli na trůn

Dvakrát usedl na trůn v době sporů mezi bratry, syny krále Vratislava. Na svatbě Jindřicha V. s Matyldou Anglickou zastával úřad nejvyššího číšníka. Oženil se s Richenzou z Bergu. Založil Kladrubský klášter. Jeho nejstarší syn Vladislav se stal knížetem a později druhým českým králem, od něhož se odvozovala linie dědičných českých králů.

• Vladislav II./I., 1140-1172: Druhý český král otevřel zemi kulturnímu západu

V roce 1147 vyrazil na druhou křížovou výpravu do Svaté země, vojsko však pro různé obtíže do cíle vůbec nedorazilo. Podpořil nového císaře Fridricha Barbarossu proti severoitalským městům, zejména Milánu, za což byl v roce 1158 v Řezně korunován druhým českým králem. Otevřel cestu kulturním vlivům ze západu. V Praze vybudoval kamenným Juditin most. Podle legendy získal s korunou též erb se stříbrným lvem.

První králové

• Přemysl Otakar I., 1197-1230: Silný král zajistil svým potomkům dědičný titul

Král od roku 1198. 1212 Zlatá bula sicilská. Získal dědičný královský titul a upevnil postavení českého státu v Evropě. Otec Václava I. a Anežky České.

• Václav I., 1230-53: Jednooký král rané gotiky

Do Čech doráží gotika, rytířství, turnaje a dvorská poezie. Zastavil vpád Mongolů. Za jeho vlády založeno Staré Město pražské, Jihlava, Brno, Olomouc. Ovládnutí rakouských zemí.

• Přemysl Otakar II., 1253-78: Král železný a zlatý řešil spory mečem... a prohrál.

Křížové výpravy do Prusku, vítězství u Kressenbrunnu, zisk Korutan, Kraňska, Štýrska a Furlánska. Zakládání měst a hradů. Spory s Rudolfem Habsburským. Porážka a smrt na Moravském poli.

• Václav II., 1278-1305: Minnesänger s kapsami plnými kutnohorského stříbra

Král český a polský (od roku 1300). Po smrti otce vězněn Branibory. Kutnohorské stříbro, ražba pražského groše. Mecenáš umění, básník. Soužila ho tuberkulóza, které podlehl ve třiatřiceti letech.

• Václav III., 1305-06: Poslední přemyslovský král byl zavražděn neznámým pachatelem.

Král český, polský a uherský. Diplomaticky se vzdal uherské koruny a snažil se ovládnout Polsko. Zavražděný v Olomouci. Poslední Přemyslovec na trůnu.

• Jindřich Korutanský, 1306-10: Podvakráte vyhnaný král zanechal zemi v rozvratu

Manžel Anny Přemyslovny, dcery Václava II. a Guty Habsburské. Politický rozvrat země ovládané pány z Lipé a Vartenberka. Vyhnán ze země po svatba Jana Lucemburského s Eliškou Přemyslovnou.

• Rudolf I., 1306-07: Šetrný král Kaše podlehl svým zažívacím obtížím

Oženil se s Eliškou Rejčkou, vdovou po Václavovi II. Pro šetrnou politiku nazýván král Kaše. Soupeřil o trůn s Jindřichem Korutanským. Zemřel při obléhání Horažďovic.

• Jan Lucemburský, 1310-46: Toho Bohdá nebude, aby český král z boje utíkal!

Syn římského krále Jindřicha VII vyženil českou korunu s Eliškou Přemyslovnou, dcerou Václava II. Řídil se rodovými zájmy v říši, vedl spory se šlechtou i manželkou. Již slepý jel do bitvy u Kresčaku, kde padl. Zemi rozšířil o Chebsko, Lužici a Slezsko.

• Karel I./IV., 1346-78: Otec vlasti Praze věnoval Nové Město, katedrálu, most a univerzitu

Otec vlasti - císař a král český, burgundský a lombardský. Velký rok 1348 - založení Nového Města pražského a univerzity. Ustavení Zemí Koruny české. Říši dal ústavu - Zlatou bulu 1356. Čtyřikrát ženat. Sňatková diplomacie. Vládl v době černé smrti. Sběratel relikvií, toleroval pogromy.

• Václav IV., 1378-1419: Nedůsledný alkoholik ve stínu velkého otce

Římský a český král opřel svou moc o nižší šlechtu a místo politiky se věnoval lovu a pití. Spor s arcibiskupem ukončil umučením Jana Nepomuckého. V roce 1400 byl sesazen z římského trůnu pro neschopnost. Spory s bratrem Zikmundem. Miloval zvířata. Do znaku si vetkl ledňáčka. Podporoval Husa i prodej odpustků. Zemřel, když se dozvěděl o novoměstské defenestraci.

• Anežka Česká, nar. 1211: Její svatořečení ohlásilo českým zemím svobodu (12/11/1989)

Dcera Přemysla Otakara I. a Konstancie Uherské. Zasnoubená postupně se synem císaře Fridricha II. a s anglickým Jindřichem III. Plantagenetem. Nakonec se nikdy neprovdala. Abatyše kláštera Na Františku (dnes Anežský klášter). Svatořečená pět dní před Sametovou revolucí 1989.

• Zikmund, 1419-37: Nenáviděný, nepochopený a hlavně nedoceněný syn Karla IV

Vzdělaný císař a král český a uherský hovořící sedmi jazyky. Ukončil papežské schizma, bojoval s husity i Turky. Jeho smrtí vymírají Lucemburkové po meči. Jedinou dceru provdal za Albrechta Habsburského.

• Albrecht, 1437-39: Zikmundův dědic vládl pouhý rok

Chráněnec a zeť krále Zikmunda, král římský, český a uherský. Přislíbených trůnů se domáhal s obtížemi. Mladší dceru provdal do Polska za Kazimíra Jagellonského. Zemřel během tažení proti Turkům ještě před narozením syna Ladislava (Pohrobka).

Králové dvojího lidu

• Ladislav Pohrobek, 1440-57: Předčasná smrt zhatila plány na velkou říši

Narozen po smrti svého otce Albrechta. V Čechách vládl chaos, královský majetek byl rozchvácen. Uhry spravoval Jan Hunyady, Čechy Jiří z Poděbrad. Z Uher musel Ladislav utéct po popravě Hunyadyho syna. V Praze zemřel po rychlé nemoci (leukémie?) v sedmnácti letech. O jeho době se říká, že za krále Holce byla za groš ovce.

• Jiří z Poděbrad, 1458-1471: Šikovný diplomat a zemský správce zvolený husitským králem

Husitský král - jediný český král z panského stavu domácí šlechty (pán z Kunštátu a Poděbrad). Zvolený v roce 1458. Patřil k umírněným kališníkům. Zemský správce za nezletilého Ladislava Pohrobka. Nábožensky tolerantní. V roce 1462 vyzval k vytvoření Všeobecné mírové organizace. Čelil útokům zetě Matyáše Korvína, který ovládal Moravu a vedlejší země Koruny české.

• Matyáš Korvín, 1459-1490: Vzdorokrál vládnoucí v Uhrách, na Moravě a ve Slezsku

Syn Jana Hunyadiho, sedmihradského šlechtice, správce Uher. Zeť Jiřího z Poděbrad. Vedl tři války proti Turkům. Ovládl Moravu a Slezsko. Zemřel bez legitimních potomků. Po jeho smrti připadl český i uherský trůn Vladislavu Jagellonskému.

• Vladislav, 1471-1516: Vládl dlouho a mírně, říkali mu rex Bene, král Dobře

Olomouckou smlouvou si rozdělil české království s Matyášem Korvínem a po jeho smrti získal i uherskou korunu. 1485 Kutnohorský náboženský smír mezi katolíky a kališníky. Období náboženské tolerance. Posílení šlechty, oslabení měst. Mírné povahy, neměl rád spory. Král Dobře. Poslední čtvrt století sídlil v Buda(pešti). Dceru Annu provdal za Ferdinanda Prvního.

• Ludvík, 1516-26: Uherský král na českém trůnu

Na trůn nastoupil v deseti letech. Sídlil v uherském Budíně. V Čechách zatím soupeřil nejvyšší purkrabí Lev z Rožmitálu s nejvyšším hofmistrem Vilémem z Pernštejna. Slabý král musel čelit útokům Turků. V roce 1521 padl Bělehrad. Ludvík sám zemřel po prohrané bitvě u Moháče.

• Ferdinand I., 1526-64: 1526 - nástup Habsburků na trůn

Císař a král český, uherský, arcivévoda rakouský. Dětství prožil ve Španělsku. Manžel Anny Jagellonské. 1526 - nástup Habsburků na trůn. Personální unie, začátek česko-rakousko-uherského soustátí. Začátky rekatolizace. Prosazování absolutismu.

• Maxmilián I./II., 1564-76: Rozumnými kompromisy usiloval o stabilitu

Císař a král český, uherský, arcivévoda rakouský. Ctil humanistické ideje a renesanční umění. Usiloval o stabilitu soustátí. Potvrdil tzv. Českou konfesi. Potvrdil i židovská privilegia. Válka s Turky nadále vyčerpávala pokladnu a pustošila Uhry.

• Rudolf II., 1576-1611: Poslední v Praze sídlící král nebyl zářící hvězdou

Milovník umění a věd s osobním mottem: "Nechť září císařova hvězda!" Rudolfínská doba. Legenda o golemovi. Duševně labilního/nemocného císaře ničily projevy syfilidy a těžká zubní anomálie. Spory protestantů a katolíků utlumil Majestát (1608), spory s bratrem Matyášem až abdikace (1611).

• Matyáš II., 1611-19: Bratr bratru vlkem

Ambiciózní mladší bratr Rudolfa II. Místodržící ve Španělském Nizozemí. Později také v Rakousku a Sedmihradsku. Postupně (s podporou příbuzných) převzal vládu v Uhrách, na Moravě a Slezsku. Od roku 1611 český král. Vládu přenesl do Vídně. Zemřel bezdětný, za dědice ustavil svého bratrance Ferdinanda Štýrského.

• Ferdinand II., 1619-37: Dvě hodiny na Bílé hoře rozhodly o třech staletích

Hluboce věřící katolík. Stavovské povstání ukončila bitva na Bílé hoře 1620 a staroměstská exekuce. 1627 vydal tzv. Obnovené zřízení zemské posilující absolutismus, dědičnou vládu a centralizaci státu. Důsledná rekatolizace. Třicetiletá válka. Ztratil obě Lužice. Spoléhal na Valdštejna, kterého později nechal zavraždit.

• Fridrich Falcký, 1619-20: Zimní král zklamal naděje stavů

Zimní král z rodu Wittelsbachů. Vůdce Protestantské unie a zeť anglického krále Jakuba Prvního. Zvolen českými stavy za povstání proti Ferdinandovi Druhému, vkládané naděje nenaplnil, po bitvě na Bílé hoře uprchl. Byl uvržen do klatby a zemřel jako štvanec. Jeho syn Karel Ludvík se postupně vzmohl a v roce 1648 se opět ujal Rýnské Falce.

• Anna Jagellonská, nar. 1503: Princezna, která na trůn přivedla Habsburky

Dcera Vladislava Jagellonského. Jejím sňatkem s Ferdinandem I. se dostali Habsburkové na český trůn. Manželé se velmi milovali, žili spolu v harmonii a lásce. On ji postavil letohrádek, ona mu porodila patnáct dětí. Když zemřela, truchlil pro ni až do smrti. Umíral s jejím obrázkem v ruce, aby ji na onom světě poznal.

• Ferdinand III., 1637-57: Císař nastupujícího baroka

Po Valdštejnově smrti vrchní velitel císařské armády. Aktivně přispěl k ukončení třicetileté války. Posílil ve vlastních državách, oslabil roli císaře. Nástup baroka. Hovořil česky. Nechal v Praze postavit mariánský sloup, sepsat všechny poddané, vytvořit katastr a berní rulu. Pobořil mnoho hradů z obav před loupeživými bandami. Odňal Karlo-Ferdinandovu univerzitu jezuitům.

Králové nového věku

• Leopold I., 1657-1705: Milovník opery vládl dlouhých 48 let

Čtvrtý syn Ferdinanda III. Války s Francouzi a Turky, morové rány a vysoké daně vyvolávaly selské bouře. 1683 byli Turci poraženi u Vídně a postupně zatlačeni na Balkán. Vojevůdce Evžen Savojský. Novinka - káva. Vystavěl Schönbrunn. Skládal hudbu. Vládl 48 let.

• Josef I., 1705-11: Neštovice zhatily velké reformní plány

Syn Leopolda I. Vládu převzal za války o španělské dědictví, čelil povstání v Uhrách. Inicioval založení pražské techniky. Plánoval rozsáhlé reformy a centralizaci říše, plány přerušila nečekaná smrt na neštovice. Plánované reformy tak musely počkat 80 let na dalšího Josefa.

• Karel II./VI., 1711-40: Nemaje syna, vsadil vše na kartu Pragmatické sankce

Nastoupil na trůn po smrti svého bratra Josefa I. Marně se ucházel o španělskou korunu, místo ní získal Španělské Nizozemí (dnešní Belgii). Vydal Pragmatickou sankci (pravidla nástupnictví), ve které počítal i s vládou své dcery Marie Terezie. Omylem zastřelil knížete Adama ze Schwarzenbergu. Začátek budování silniční sítě. Zemřel na otravu z hub.

• Josef II., 1780-90: Netrpělivý radikál způsobil, co zřejmě nezamýšlel

Osvícený panovník, první vládce z dynastie habsbursko-lotrinské. Syn Marie Terezie a Štěpána Lotrinského. Císař a král. Otevřel vídeňský Prátr lidem, vydal toleranční patent. Rušil kláštery, centralizoval a poněmčoval říši. Zavedl povinná neměnná příjmení. Mnohé nápady nestačil realizovat, mnohé tvrdě narazily. Zrušením nevolnictví umožnil stěhování venkovanů do měst, čímž nechtěně probudil hnutí na obranu národních jazyků, u nás známé jako národní obrození. Doba Salieriho a Mozarta.

• Leopold II., 1790-92: Klidný a rozumný panovník dostal do vínku jen dva roky vlády

Druhý syn Marie Terezie na trůnu. Velkovévoda toskánský, císař, král. Otec šestnácti dětí. Snažil se uklidnit situaci rozjitřenou za Josefovy vlády. Odvolal nejradikálnější reformy. Musel čelit revoluční Francii. Vrátil svatováclavské klenoty do Prahy a nechal se korunovat českým králem. České stavy při té příležitosti objednaly u Mozarta operu La clemenza di Tito. Zemřel nečekaně ve věku 44 let.

• František I. Rakouský, 1792-1835: Poslední císař svaté říše a první císař rakouský

Oblékal se jako měšťan, rád se procházel městem a zdravil se s lidmi. Bojoval a hlavně prohrával s Napoleonem, který se stal jeho zetěm. Politiku říše řídil kníže Metternich, architekt Svaté aliance na Vídeňském kongresu roku 1815.

• Ferdinand V. Dobrotivý, 1835-48: Oblíbený panovník, který prakticky nevládl

Poslední korunovaný český král. Rachitický od mládí, trpěl epilepsií. Nadaný hudebník a botanik hovořil pěti jazyky, takže určitě nebyl slaboduchý, jak se mylně traduje. Kvůli sňatkům mezi příbuznými měl jen čtyři praprarodiče místo osmi. Abdikoval v roce 1848 a dožil v Čechách - v Praze, Ploskovicích a Zákupech. Na každodenních procházkách rozdával dětem bonbony a chudým almužnu. Praze postupně věnoval 450 000 zlatých.

• František Josef I., 1848-1916: Neúnavný úředník zemřel se svou říší

Císař a král vládl 68 let. Na trůn nastoupil v osmnácti letech po abdikaci Ferdinanda Dobrotivého. Stranil neoabsolutismu, okolnosti ho přinutily k rakousko-uherskému dualismu a konstitučnímu monarchismu s liberální ústavou. Prohrál války s Itálií i Pruskem. Zemřel během první světové války. Prožil osobní život plný tragédií - dcera zemřela na černý kašel, manželku zapíchl anarchista, syn spáchal sebevraždu, bratra zastřelili v Mexiku. Nerozuměl si s následníkem Františkem Ferdinandem d´Este. Za jeho vlády prožily české země nevídaný rozmach a dovršily své obrození.

• Karel III./I., 1916-18: Byť blahoslavený, nesvedl zázraky

Následníkem se stal po sarajevském atentátu na následníka arcivévodu Františka Ferdinanda d´Este. Na trůn nastoupil v nezáviděníhodné situaci první světové války, kterou se marně snažil ukončit. S manželkou Zitou měl osm dětí. V roce 1918 neuznal své sesazení z trůnu, neúspěšně se pokoušel o restauraci monarchie, byl internován na Madeiře, kde prakticky bez prostředků brzy zemřel na zápal plic. Blahoslavený v roce 2004. Uměl česky, pobýval v Brandýse n/L.

• Ota, nar. 1912: Poslední korunní princ ovládal patnáct jazyků

Narodil se jako poslední korunní princ rakousko-uherské monarchie. Po smrti otce byl hlavou Domu habsburského a Řádu zlatého rouna. Usiloval o návrat na trůn, tvrdě odmítal nacismus. Válku přežil v USA. Koncem války neúspěšně navrhoval obnovu Podunajské federace. Churchill a Truman souhlasil, Stalin ne. Odmítl španělskou korunu. Poslanec evropského parlamentu, zajímal se o osudy zemí východního bloku. Hovořil patnácti jazyky. Užíval jméno Otto Habsburg-Lothringen.

• Marie Terezie, 1740-80: Jediná královna přišla o Slezsko a poslala děti do školy

Osvícený absolutismus, tereziánské reformy, centralizace říše. Povinná školní docházka. Svatba s milovaným Štěpánem Lotrinským. Válka s Pruskem, Bavorskem, Francií a Sasy o rakouské dědictví. Vzdorokrál Karel Albrecht. Ztráta Kladska a Slezska. Nečekané spojenectví s Francií. Šestnáct dětí, sňatková politika - tchýně Evropy.

• Arcivévoda Karel, nar. 1960: Pretendent trůnu je dědic českých králů

Současná hlava rodu habsbursko-lotrinského, syn Oty Habsburského. Velmistr Řádu zlatého rouna a Řádu sv. Jiří. Žije u Salcburku v Casa Austria. Proevropský politik s vizí sjednocené Evropy. K šedesátinám mu čeští monarchisté nechali vyrobit kopii svatováclavské koruny.

• Ferdinand Zvonimír, nar. 1997: Dědic trůnu se narodil 1144 let po Bořivojovi I., který je jeho přímým předkem

Syn Karla Habsbursko-Lotrinského, první po otci v pořadí následnictví. Jméno Zvonimír odkazuje k chorvatským králům. V současnosti soutěží jako pilot formule F3. Stejně jako otec absolvoval v Rakousku základní vojenskou službu. Má dvě sestry - Eleonoru a Glorii. Zdá se, že princům chybí koruna méně než než poddaným.

Žolík

• Kouzelník Žito, Legendární společník Václava IV.

Královské karty podpořila Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska) www.korunaceska.cz

Pět her Královského pyramideta

• Čas králů
• Královská cesta
• Královský dvůr
• Královští klenotníci
• Sněmovní volby